Provoz na lesní železnici v Bílé – 2. díl

Přečtěte si pokračování o unikátní lesní železnici v Bílé. Výstavba úzkorozchodných drážek souvisela s rozvojem průmyslu a s větší potřebou přepravovat materiál či surovinu při zvýšené výrobě i poptávce. Také lesní železnice v Bílé byla určená k tomuto účelu, přesněji ke svozu dřeva pro stavbu arcibiskupské železárny ve Frýdlantu nad Ostravicí. .

Fotografie provozu na lesní železnici v Bílé.


Provoz na železnici zajištovala parní lokomotiva „Maffei“ a 8 dvojvozů na dřevo. Od roku 1922 provoz zajištovaly již dvě lokomotivy (jedna z Rajnochovic). Pro usnadnění překládky dřeva byla postavena v roce 1933 normálně rozchodná vlečka ze stanice v Bílé až na Starý plac, tím zanikla úzkorozchodná spojka na nádraží.

Samotný provoz na tomto asi 8 km dlouhém torzu původních záměrů se potýkal s nedostatkem finančních prostředků, nutných k neustálým opravám, potřebným zejména v důsledku poškození tratě opakovanými povodněmi. Trať byla pravidelně využívána i při přepravě věřících na tradiční cyrilometodějskou pouť na Hlavaté. Ve 30. letech 20. století byla provedena výstavba silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé a přes Mezivodí na Bečvy, na kterou se přenesla část realizované dopravy dříví. Již tehdy se začaly objevovat úvahy o zrušení trati. Její provoz se pak udržel až do roku 1947, kdy trať byla zrušena definitivně. Materiál a inventář našel využití na lesní železnici v Dětřichově, kromě jedné lokomotivy, kterou odkoupily Třinecké železárny, zřejmě jako zdroj náhradních dílů.

"K odvozním cestám se dopravovalo dřevo nejvíce koňmi, ale i za pomoci smyků, převážně vodních. Za tím účelem byly stavěny vodní klausy, které se vypouštěly v době, kdy v korytě potoka bylo připraveno velké množství špalků určených ke splavení. Tu po celém toku byli rozmístění dělníci odění do hrubých plátěných oděvů, které je měly chránit od promoknutí. I tento způsob dopravy byl značně drahý a nebezpečný. Během plavení se část dřeva poničila a také poztrácela. Proto bylo rozhodnuto vystavět úzkokolejnou lesní dráhu z Bílé na Mezivodí, kde by se rozdvojovala na Salajku, a až pod prales na Bumbalce.

Po úzkých kolejích na bukových pražcích jezdila malá parní lokomotiva. Nahoře naložili vozíky dlouhým nebo krátkým dřevem. Dolů už stačilo jenom brzdit. To obstarával ve speciálním vagónku brzdař. Po ruce měl připravený písek, kdy byly koleje kluzké. Dole se dřevo zpracovávalo na potřebné sortimenty. Pilařské, určené pro parní pilu se dopravovaly na skládku pily, ostatní pak podle potřeb se spolu s pilařskými výrobky nakládaly na vagóny arcibiskupské lesní dráhy. Tato úzkokolejka se stala také prostředkem osobní dopravy. Svůj osobní vagón na způsob kočáru měl k dispozici na Mezivodí i nadlesní. Když potřeboval jet do Bílé, nasadili mu ho dělníci na koleje a on si sám sjel až dolů. Brzdící vagón byl také využíván k osobní dopravě a dopravě proviantu pro osadníky v Mezivodí a Hlavaté před zimou, aby se mohli zásobit třeba moukou, cukrem, rýží, kroupami a solí. Nejednou byl svezen také nemocný, či dopravena do některé osady porodní bába.

Je třeba dodat, že i tato doprava si vyžádala lidské životy. Ne vždy se dalo dost dobře a včas zabrzdit. V každém místě byly kolej jinak sjízdné, což brzdař nemohl včas postřehnout a někdy selhaly i samotné brzdy. K těžkým úrazům při těžbě dřeva, zimním sáňkování, přibližování koňmi, přibyly i smrtelné úrazy na této dráze. Nicméně organizací těžby, přibližování a dopravy dřeva se této arcibiskupské oblasti nevyrovnala žádná další v oblasti Beskyd."


Co po úzkokolejce zbylo?

Nad zrušeným a zatopeným nádražím ve Starých Hamrech se dochoval zarostlý zářez v oblouku z nákladiště ke zrušené silnici, kde měla vést kolej odbočky Staré Hamry – Červík. Kolej tu nebyla nikdy položena, jen nová cesta byla v roce 1930 trasována tak, aby to dovolila. Toto místo leží v I. hygienickém ochranném pásmu, kde je vstup zakázán. Na Bílé kolem kostela jsou nepatrné pozůstatky náspu trati, dále pak od km 2,0 za nákladištěm Lom jsou zbytky náspů podél potoka s dochovanými propustmi až po Mezivodí. Několik motivů úzkokolejné trati je na záběrech na starých pohlednicích. Ostatní vzal nenávratně čas.


Fotografie úzkokolejky v Bílé – u řeky.


Použitý zdroj: Zpravodaj Mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy, květen 2024

Zpravodaj Mikroregionu Frýdlantsko Beskydy